Kostely
FarnostŠumperk - Šumperský děkanský chrám sv. Jana Křtitele
Děkanský kostel sv. Jana Křtitele nepochybně vznikl při zakládání města. Mohutná věž na severní straně kněžiště patrně patřila původně městu, které si do ní ukládalo cennosti a důležité listiny. Věž je nejlépe dochovanou gotickou památkou v Šumperku. Uvnitř věže je pozdněgotické šnekové schodiště a křížová klenba patrně ze již ze 14. století. Kostel vyhořel i v roce 1513. Před požárem 1669 měl věž zakončenou. třinácti špicemi (věžičkami). V samotném kostele se tato nejstarší stavební fáze dochovala jen v torzech. Dnešní barokní podobu a půdorysný tvar kříže získal kostel po požáru v roce 1669. Rekonstrukce byla ukončena kolem roku 1688 a od té doby se podoba chrámu výrazněji nezměnila. Cibulové zakončení věže je z roku 1766, v roce 1804 byla přistavena dnešní sakristie (na jižní straně kněžiště), roku 1843 vzniklo dvouramenné zastřešené schodiště a 1860 přístavek nad nástěnnými malbami Poslední večeře Páně a Kristus na Olivetské hoře, které vytvořili šumperští malíři Ringelhahn a Wurian. V kostele jsou uloženy ostatky patrona města sv. Theodora, které si měšťané přivezli z Říma v roce 1760. Kolem kostela se rozprostíral hřbitov obklopený obvodovou zdí. Pohřbívání zde bylo z hygienických důvodů zakázáno roce 1784 a 1805 byla odstraněna hřbitovní zeď. Do tohoto uzavřeného areálu patřila fara, která byla patrně již od svého vzniku spojena s děkanským úřadem, a také škola. Původní fara byla v domě naproti. Jak vidíme, žil zde děkan Kryštof Lautner, jedna z nejstatečnějších postav období čarodějnických procesů. Lautner byl zatčen, krutě mučen a několik let vězněn na Mírově. Upálen byl 18. září 1685 v Mohelnici. Pamětní deska mu na tomto domě byla odhalena v roce 2000 v souvislosti se snahou o Lautnerovu rehabilitaci (k tomuto kroku však nedošlo). Přítomen byl olomoucký arcibiskup Jan Graubner. Objekt je turistům přístupný v rámci prohlídek historického centra města "Procházka z 13. do 21. století". Prohlídkové okruhy jsou organizovány od budovy šumperské radnice na Náměstí míru.
Šumperk - Kaple sv. Barbory (Barborka)
První fundace na postavení hřbitovní kaple v Šumperku pochází z roku 1654 od šumperského radního a městského rychtáře Matyáše Barela, který půjčil panu Vilému Borovskému z Borova na Krenišově peněžní částku a tu ve své závěti určil na postavení kaple. V roce 1664 následovala nová fundace pro týž účel od radního Zikmunda Dressera. Dne 3.června 1753 byl položen základní kámen ke kapli svaté Barbory, jejíž postavení vymohl farář a děkan Johann Michael Neumann. V roce 1755 byla stavba dokončena. Nejkrásnější ozdobou kaple je fresková nástropní malba, která představuje Kristovo ukřižování, mor v Šumperku s postavou děkana Dittricha, který jako utěšitel nemocných morem se nakazil a zemřel, dále pohled na město s postavou fundátora Dressera. Ten, oblečen v šatu radního města, drží v ruce nadační listinu s nápisem: „Tobias Dresser, Burgherr in Schonberg, zur Erbauung dieses Gotteshauses errichteter letzter Willen. Anno 1664 dato 26. Dezembris.”
Fresky byly obecně připisovány šumperskému malíři Františku Antonu Helbigovi, ale jak je patrno z nápisu odkrytého v roce 1916 na pravé straně kostelní lodi, byl jejich tvůrcem uničovský malíř Ignac Oderlitzký. Poznámka zní: “Ignac Oderlitzky, Mahler von mehrisch Neustadt, hat dieses Gotteshaus ausgemahlt Anno 1755.” V roce 1784 byla kaple svaté Barbory zrušena a uzavřena. O něco později byl zrušen hřbitov, který byl do té doby u farního kostela, a přeložen ke kapli svaté Barbory. Roku 1790 pak bylo uděleno povolení otevřít kapli jako hřbitovní. V roce 1853 byla Barborka pokryta novou břidlicovou střechou a dostala pozlacený knoflík na věžičku u příležitosti stého výročí své existence.
V roce 1886 byl otevřen nový hřbitov za městem a starý u kaple svaté Barbory byl zrušen a vyklizen. Roku1897 byl starý hřbitov přeměněn na park. Tím ztratila kaple svaté Barbory funkci hřbitovního kostelíka. 2. června 1900 zapálil blesk střechu kaple, ta stála chvíli v plamenech a její věžička se zřítila. Naštěstí zvon se úplně roztavil, takže nedošlo k proražení stropu a poškození fresek. Již 6. srpna toho roku byla obnova kaple dokončena.
Za předmnichovské republiky sloužila kaple jako kostelík českých škol. V rámci ekumenické spolupráce byla v osmdesátých a devadesátých letech 20. století kaple v užívání pravoslavné církve. Nyní slouží opět římskokatolické církvi k bohosležebnému shromáždění každý čtvrtek mimo zimní období.
